Klára Menšíková
Ahoj, nejprve musím uznat, že je možnost za c) opravdu divně formulovaná a taky jsem se nad tím pozastavila. Pravděpodobně to myslí tak, že nové alely skutečně vznikají mutací genů (změnami nukleotidové sekvence), které se v populaci zafixují, protože svému nositeli např. přináší nějakou evoluční výhodu. Mohli bychom si to představit tak, že na počátku byla pouze jedna forma genu a s postupujícím časem se při předávaní genů z generace na generaci nakumulovalo takové množství mutací, že změněná sekvence vedla např. k odlišné funkci a tím ke vzniku nové alely.
Nicméně běžnější definicí alely je, že jde o konkrétní formu genu.