Honza Turza
Ahoj,
v této rovnici značí člen N počet jader, které ještě neprošly rozpadem. Člen N0 počet jader, které byly na počátku měření a člen t čas, který uběhnul od počátku měření. Pokud by tedy čas t byl roven poločasu přeměny, musel od počátku měření proběhnout přesně jeden poločas přeměny a muselo tedy dojít k rozpadu půlky jader. Bude tedy platit, že
N = 1/2N0
(ve vzorku zůstala jen polovina původního počtu jader — to je vlastně definice poločasu přeměny, tzn. čas za který se rozpadne polovina jader ve vzorku)
Odpovědi a) b) i c) jsou tedy špatně.
Kdybychom podle vzoru odpovědi d) dosadili za čas t hodnotu 1/2 (tzn. 0,5 s), byl by to poločas přeměny pouze pro nějaký radionuklid s poločasem přeměny 0,5 s (třeba Pb-184), pro ostaní radionuklidy s jinými poločasy přeměny (třeba 5 hodin, nebo 3640 let), by to tedy neplatilo.
Doufám, že to takhle dává smysl.