Honza Turza
Ahoj,
aktivitu si můžeš představit jako počet částic, který se ti rozpadne za 1 sekundu. Když náš vzorek obsahuje více částic, bude tedy jeho aktivita vyšší (a naopak když má méně částic, tak nižší). Kdybychom měli stejný počet částic ve vzorku, tak bude rozdíl v aktivitě daný poločasem rozpadu (čím delší bude poločas rozpadu, tím menší bude aktivita vzorku).
V tomto příkladu se jedná o jeden konkrétní radioizotop, jeho poločas rozpadu je tedy stejný, proto aktivita vzorku bude záviset pouze na počtu jader ve vzorku.
Ve vzorku by tedy na konci našeho měření měla být 1/1000 z původního počtu jader (díky tomu bude aktivita vzorku 1/1000 původní aktivity).
Po proběhnutí jednoho rozpadu zůstává ve vzorku 1/2 původního počtu jader, po proběhnutí 2 rozpadů 1/4 z původního počtu, po 3 to bude 1/8, po 4 to bude 1/16, po 5 to bude 1/32, atd.
Buďto bych mohl takto pokračovat než se dostanu k 1/1000 z původního počtu, nebo si můžu všimnout, že je to vlastně:
1/ 2počet rozpadů
například po pěti rozpadech:
1/25 = 1/32
To mi trochu zjednoduší výpočet. Zkoušel bych do vzorce dávat další čísla, až bych se dostal k 1/210. Což je 1/1024, což je přibližně ta 1/1000 z původního počtu, správnou odpovědí bude tedy 10.